První den se mě ujal instruktor a TRE z bývalé Jugoslávie. Čekal nás let do Rach Gia a poté na Phu Quoc. Počasí bylo pěkné (což znamená, že jsme potkali jen dvě bouřky) a tak jsem měl celé tři hodiny čas vstřebávat zážitky ze svých prvních letů za kniplem ATR 72-500 v barvách Vietnam Airlines. Ale nebyly jen pozitivní. Přeci jen se poněkud rozcházely moje názory na to, jak by měl let správně probíhat, s názory TRE. Holt jsme každý jiná škola... Řekněme, že z prvního dne jsem byl poněkud rozpačitý...
Druhý den jsem nastoupil v plné síle a tentokrát si mě vzal do parády samotný vedoucí letky. Je to zkušený vietnamský pilot, který začínal ještě na DC-3 a přes všechny možné verze Antonovů se propracoval na ATR, na kterých létá od doby, kdy byl tento typ zařazen do flotily Vietnam Airlines.
První úsek směřoval na letiště Ca Mau. Let probíhal v přátelské atmosféře přes deltu řeky Mekong a dále pak jednotvárnou krajinou rýžových polí.
Během relativně krátkého letu jsme stihli, kromě leteckých věcí, probrat i situaci ve Vietnamu a České Republice a dokonce jsem dostal i krátkou lekci z vietnamštiny. Po návratu do Saigonu jsme rychle přeskočili do druhého letadla, doplnili palivo a poté nasadili kurz na mé oblíbené letiště Con Son. Po nastoupání do letové hladiny se před námi objevil obrovský bouřkový mrak cumulonimbus, který seděl přímo nad ostrovem Con Dao. Při pohledu na meteorologický radar, kde jasně dominovala červená a fialová barva, jsme rychle zhodnotili, že nejlepší řešení bude, vyhnout se této kovadlině po její návětrné straně. Bouřka byla poměrně izolovaná, takže její oblet nečinil velké potíže a k mému milému překvapení jsem si poté mohl vychutnat i vizuální přiblížení na dráhu 29. Díky příznivému větru se špatné počasí pomalu přesouvalo nad moře, takže i při odletu jsem se stihl pokochat pohledem na tento bývalý vietnamský "Alcatraz". Tím byl můj výcvik u konce. Ale co by to bylo za výcvik, kdyby nebyl zakončen přezkoušením. Tzv. "Final Check" jsem absolvoval o dva dny později s velice sympatickým examinátorem z Tchaiwanu. Ten samý chlapík mě přezkušoval i při výběrovém řízení k Vietnam Airlines v Bangkoku, takže už jsme se důvěrně znali. Letěli jsme na ostrov Phu Quoc a zpět a celé přezkoušení byla taková malá společenská událost. Od této chvíle jsem již oficiálně uvolněn do normálního provozu...
Žádné komentáře:
Okomentovat